DESET LET DŮCHODOVÝCH EXPERIMENTŮ, KTERÉ DOPADAJÍ NA SENDVIČOVOU GENERACI - může dojít k situaci, že ročník 1965 půjde do důchodu podle stávajících podmínek v roce 2030 a ročník 1966 už v roce 2026!!!???

Předem čeho? Kdo dnes, při tak rychlých změnách ve světe, ve společnosti, v kllimatu...., může vědět a garantovat, jakého průměrného věku se budeme dožívat za deset, patnáct let? 

 

A má snad pan Potůček křišťálovou kouli a vidí slávu měst, med a strdí :-)? 

 

Muž, ročník 1965 - odchod do důchodu postaru, tedy 65 let = 3 třetiny života - pak jedna čtvrtina garantovaného pobírání důchodu by pro tohoto muže byla 21 let a necelých sedm měsíců (ale nespadá do nových podmínek). Tedy tento muž, pokud by patřil k průměru, by se musel dožít téměř 87 let (v nových podmínkách). 

Ale třeba i pro něj zákonobijce senátor Antl vymůže spravedlnost pro důchodce v rámci jedné skupiny, a muž bude smět odejít do důchodu dříve, než 6-10 let před svou průměrně očekávnou smrtí (nynější doba dožití 71-75 let).

 

Přitom ale v dnešní době je průměrné dožití mužů v naší zemi kolem 71 let. Znamená to, že byl objeven elixír mládí? Za 15 let se doba naděje dožití u muže zvýší o 16 let? Nutno dodat, že některé zdroje uvádějí průměrné dožití muže kolem 75 let, záleží prý na tom, kde bydlíte.

 

Potůčkova "garance" má drobné vady. Dle statistických tabulek se sice opravdu průběžně průměrná délka života o něco málo navyšuje, ale probíhá 2,5x pomalejší než by si pan Potůček přál, a zdá se, že tempo navyšování zpomaluje. 

 

Statistický úřad uvádí, že chlapec narozený v roce 2002 má statistickou naději dožít se věku 72,1 let (více údajů viz. níže). Znamená to tedy, že zákon, který byl schválen Nečasovou vládou počítal s tím, že chlapec narozený v roce 2002 se důchodu možná ani nedožije?

 

Muž, ročník 1966 - má garanci, že se deset let předem :-)) dozví rok odchodu do důchodu. A zpětně mu kdo vrátí roky, které už třeba odpracoval, ale má je zároveň garantované?

Vraťme se k chlapci, který se narodil v roce 2002. Ten by tedy podle garance do důchodu odešel v 54 letech?

 

Jen doufám, že účast v Potůčkově komisi je neplacenou čestnou funkcí. Protože jinak by za ty kraviny o tom, že nově by si manželé mohli vyměřovací základy sečíst a rozdělit napůl rovným dílem, měl stát požadovat jejich odměny z veřejných prostředů nazpět. 

 

Pokud toto opravdu projde, pak je třeba žádat rovným dílem i pro muže pobyt na mateřské dovolené a taky čerpání ošetřovného. Všechno pěkně napůl, však on si zaměstnavatel nějak s absencí poradí. A možná je třeba se ptát, zda se tímto návrhem někdo nesnaží elegantně vyřešit neschopnost státu zřídit takové podmínky ve firmách i ve společnosti, aby i matky od malých dětí mohly chodit do práce (částečné úvazky, školky,,). A komise by neměla zapomenout srovnat platy žen a mužů. Za stejnou práci stejná odměna. A ženám státní doplatky důchodů za nerovné podmínky v odměňování v létech minulých, pročež dnes berou důchody výrazně nižší než muži.

 

A odchod do důchodu? Potůčkovu garanci ANO, ale pro VŠECHNY ročníky a vypočítávat pouze ze statistických údajů za předchozí rok. Vyhlásit a ročníky, kterých se to týká, ať do důchodu od 1.1, následujícího roku odejdou. Tak se bude pracovat se skutečným průměrným věkem, a tedy s aktuální možností dožití. A nebo RESPEKTOVAT PŘÍRODU a stanovit odchod do starobního důchodu pro všechny v 60. roce. Kdo bude chtít, může dál pracovat, ale bez pobírání důchodu. 

 

Protože jinak se může stát, že se za patnáct let prodlouží věk muže na nějakých 80 let (silně o tom pochybuji). Pak muži ročník 1966 půjdou do důchodu v 60ti (20 let budou mít tu garantovanou čtvrtinu). A tak může dojít k situaci, že ročník 1965 půjde do důchodu podle stávajících podmínek v roce 2030 a ročník 1966 už v roce 2026!!! 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_a_prumerny_vek

Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Střední délka života při narození“ nebo „Naděje dožití při narození“, ve které vyjadřuje průměrnou délku života osoby právě narozené za předpokladu setrvání úmrtnostních poměrů platných v roce, ve kterém se osoba narodila a pro který je konstruována úmrtnostní tabulka. Takže například je-li střední délka života při narození pro muže v roce 2002 v ČR 72,1, mají chlapci narození v tomto roce statistickou naději dožít se věku 72,1 let. Jen pro srovnání – dívky narozené ve stejném roce mají naději vyšší - 78,5let.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Citace z wikkiskript:

Průměrná a maximální délka života

Při otázce smrtnosti rozlišujeme průměrnou délku života, charakterizující očekávané dožití určitého věku v dané oblasti či populaci a maximální délku života, neboli předpoklad dosažení nejvyššího možného věku při nejpříznivějších podmínkách.

Průměrná délka života

Průměrná délka života – neboli naděje na dožití určitého věku s jistou pravděpodobností. Tam kde je vysoká úmrtnost dětí bude průměr očekávaného dožití nižší, než v oblastech, kde se děti dožívají v hojném počtu dospělosti. Záleží též na mnoha dalších faktorech, těmi jsou příslušnost k sociální vrstvě (bohatší si mohou dovolit lepší zdravotní péči), stav veřejného zdravotnictví (odráží vyspělost státu – v Japonsku průměrná délka života 81 let), probíhající válka, promořenost HIV a TBC v populaci, dále hladomory, kvalita života, úrazovost v dané lokalitě atd. V dnešní době je průměrné dožití mužů v naší zemi kolem 71 let, u žen kolem 78 let. Před 80 lety to bylo u mužů 47 let a u žen zhruba 50 let. V předindustriálním období, když někdo přežil pubertu, měl vysokou pravděpodobnost dožít se stejného věku jako my dnes, ale v návaznosti na smrtnost mladých byla průměrná délka života nižší (20–30 let). Zvýšení průměrného věku dožití souvisí s pokroky v medicíně, s lepšími životními podmínkami, méně nebezpečným životem a samozřejmě vysokou kvalitou veřejného zdravotnictví oproti dobám minulým.

Maximální délka života

Maximální délka života – u člověka je 115–120 let, při současných životních podmínkách dokonce někde i kolem 125 let, avšak byly zmínky o lidech žijících déle. Lidský věk se v zásadě neprodlužuje, i dříve se lidé dožívali věku nad sto let – doklady o tom máme už z antiky. Zvyšuje se ale pravděpodobnost dožití vyššího věku, střední délka života. Přibývá tedy lidí, kteří se dožívají vysokého stáří. I zde hraje roli množství faktorů ovlivňujících život, jako například prostředí, ve kterém žijeme (radiace, záření, průmyslové oblasti, města x venkov), strava a její složení (podíl zeleniny a ovoce, přímořská strava s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin x tučný základ jídelníčku v ČR), fyzická kondice (souvisí s pohybem, utužování, udržování svého těla), abusus (kouření, závislost na alkoholu, lécích, kofeinu apod.) a významnou stránkou bude i duševní stav.